Nově zvolený generální ředitel ČTK Jiří Majstr se nechce vyjadřovat k tomu, zda se má agentura privatizovat. Dokonce je podle něj nepřijatelné, aby management ČTK mluvil do toho, jaký má mít ČTK statut, protože to jsou rozhodnutí politická na úrovni státu, jak uvedl po svém zvolení v rozhovoru publikovaném na webu Mediář.cz. Uznávám, je to jistě relevantní postoj, ale já jsem postupoval přesně opačně. Považuji diskusi o privatizaci, nebo přesněji řečeno o nějaké transformaci ČTK za to nejdůležitější, co by měla ČTK a tedy i její ředitel řešit.
A z toho důvodu jsem toto téma rozvedl ve svém projektu. Jistě také nechci dělat politická rozhodnutí za stát, ale myslím, že musím vyjádřit odborný názor, co si o problematice myslím. A pokud bych pomlčel o tom nejpodstatnějším, tak bych to nemohl myslet upřímně. Když se mě jako ředitele majitel soukromé firmy zeptá, co si myslím o její vlastnické formě, nebo dokonce, když sám přijdu na něco, o čemž jsem přesvědčen, že by měl vědět, i když to patří do jeho pravomoci (třeba, že by bylo lepší firmu prodat), tak mu to nebudu zatajovat. Protože si mě najímá právě proto, abych mu upřímně řekl, jak to vidím, a nikoli to, co on by chtěl slyšet. A samozřejmě to rozhodnutí si pak udělá sám.
A obdobně jsem tedy v projektu koncepce rozvoje ČTK ve výběrovém řízení na ředitele věnoval nejvíce pozornosti právě její vlastnické formě. A to i vzhledem k tomu, že již v preambuli zákona je předpovězena privatizace. A i proto, že je to téma, které je neustále veřejně propíráno, a přirozeně je třeba o tom mluvit a poskytnout odborné veřejnosti informace a argumenty. V projektu jsem navrhl možnosti dalšího vývoje, včetně zachování určitého současného stavu veřejnoprávní instituce, a k nim dle mého nejlepšího vědomí a svědomí připojil výhody a rizika jednotlivých alternativ i osobní doporučení, kterým směrem by se mohly další úvahy ubírat.
Toto téma jsem vyzdvihl na úkor některých jiných, které buď považuji za rutinní, nebo za detailní. Jako třeba, zda má či nemá ČTK publikovat zprávy na internetu na stránkách www.ceskenoviny.cz, což by byla pro mě jistě velmi atraktivní parketa vzhledem k mé mnohaleté kariéře ředitele Multimediální divize MAFRA, kdy jsem budoval iDNES. K hospodaření jsem se detailněji nevyjadřoval vzhledem k tomu, že je to věc, ke které je třeba mít interní data, a přitom je zveřejněna naposledy účetní závěrka za rok 2009, ale i to pokládám za rutinní záležitost, kterou je třeba řešit v rámci celkové strategie. A jiná data jako třeba ceny za servis patří logicky k obchodnímu tajemství vyplývajícímu ze smluv a obchodní politiky. A pro můj návrh konceptu dalšího rozvoje jsem to nepokládal v tuto chvíli za podstatné.
Podobně archívu ČTK jsem věnoval méně prostoru, protože to považuji za záležitost, která nepatři do hlavní podnikatelské náplně agentury, což je servis pro média, ale spíš patří do péče státu. Určité řešení ve svém zveřejněném projektu již z roku 2009 navrhoval další kandidát Radim Hreha a nyní je v novém rovněž zveřejněném projektu poněkud rozvedl. Považuji to za odbornou legislativní věc.
S Jiřím Majstrem se myslím plně shoduji v pohledu na revoluční změny na mediálním trhu v éře internetu, kterým nelze čelit, ale je třeba se jim přizpůsobovat nebo je využívat. A samozřejmě se s ním shoduji v primárním zájmu ČTK, že zpravodajství musí být nestranné, spolehlivé, pravdivé a že agentura musí být politicky nezávislá a být tak vnímána.
Zaujala mě pak v rozhovoru v Mediáři myšlenka z projektu Jiřího Majstra, že by rád zřídil etický panel lidí, kteří rozumí zpravodajství, médiím, kteří by byli převážně zvenčí a dodávali by zasvěcený pohled na to, jak zpravodajové tvoří. Ve svém projektu jsem navrhoval něco podobného, ale s cílem nikoli řešit etické záležitosti zpravodajství, ale celkovou strategii rozvoje ČTK a přípravu alternativ případné transformace. Cituji ze svého projektu: "V současné situaci by prospěla transparentní odborná diskuse nad možnostmi dalšího směřování. A to za účasti odborníků z médií, z akademické sféry a finančnictví a dalších. Výstupem by mělo být několik nezávislých analýz připravených odborníky včetně zahraničních. Ty by sloužily jako podklad k návrhům kroků ohledně dalšího právního stavu. Celá záležitost by měla být maximálně transparentní, aby se vyloučily případné škody na dobrém jméně instituce, pramenící z kritiky způsobené neznalostí situace."
A s touto motivací jsem i vstoupil do procesu výběrového řízení na nového ředitele. Doufám, že se mi podařilo aspoň trochu přispět k tomu, aby diskuse byla vracena na pole odborné a přestala být vedena pouze v osobní konfrontační rovině.
Ve vyrozumění, které mi přišlo od Rady ČTK v těchto dnech poštou, jsem si krom informace, že jsem neuspěl, přečetl i: "Děkujeme Vám za zájem o problematiku ČTK a účast ve výběrovém řízení." Ano, zúčastnil jsem se proto, že mám o problematiku zájem. A ten zájem trvá, a budu se snažit pokračovat v této odborné debatě, a to pokud možno tak, aby byla co nejtransparentnější. A tak zveřejňuji zde plné znění svého kandidátského projektu:
Ing. Stanislav Holec: Koncepce činnosti a rozvoje ČTK
