3six77.net

Radim Hreha, v roce 2009 zvolený ředitel ČTK a pár týdnů poté radou zase za zvláštních okolností odvolaný, se pozastavuje nad výrokem redaktora ČTK Jana Stejskala v odborném pořadu České televize o médiích, že „agentura má veřejnoprávní statut, který jí nepřísluší“. V článku publikovaném tento týden na webu Česká média Radim Hreha označuje výrok za bizarní a expresivně dodává, že nestačí žasnout nad Stejskalovým "nehorázným" názorem, který v televizi dále prohlásil: „Fakt, že tiskovou agenturu kontroluje orgán delegovaný podle politického klíče, to zpravodajství kompromituje mj. i v zahraničí. Nemluvě o obchodních dopadech, protože agentura jako veřejnoprávní se chová jinak jako komerční subjekt.“ Radim Hreha se ve své argumentaci opírá o příklad veřejnoprávní AFP a o přesvědčení, že v současné překotné době volného šíření informací po internetu ČTK bez peněz z veřejného sektoru nezávislá zůstat nemůže. Respektuji tento názor. Ale osobně se jednoznačně ztotožňuji s Janem Stejskalem. A přesně v tom smyslu jsem se rozsáhle rozepsal ve svém kandidátském projektu v nedávném výběrovém řízení na ředitele ČTK, který jsem posléze zveřejnil zde na mém blogu i na stránkách webu Česká média.

Jenom ve stručnosti, proč si myslím, že argument Radima Hrehy, že Jan Stejskal takové věci vůbec nemá říkat, je lichý, a naopak, proč se s Honzou Stejskalem v jeho pohledu na věc ztotožňuji.

1. mj. privatizaci ČTK již předjímá její zákon z roku 1992, tak je samozřejmě legitimní o tom veřejně mluvit.

2. jako redaktor, bývalý dlouholetý člen nejvyššího vedení ČTK a člověk, který má s agenturami i v mezinárodním hledisku ohromné zkušenosti, má Jan Stejskal právo na to vyslovit veřejně svůj názor. Zatím je ČTK instituce veřejná, tak tento názor, který jistě není smluvně obchodním tajemstvím, klidně může vyslovit veřejně.

3. veřejnoprávní statut ČTK již dnes postrádá pro společnost i stát smysl, protože již existují jiné mnohem levnější efektivnější způsoby sdělování informací prostřednictvím internetu, které mj. používají shodně státní orgány, ale i kdokoli z jednotlivců a to zase přímo k jednotlivcům.

4. z hlediska státu má dnes již smysl jen nepřijít o hodnotu veřejného majetku ČTK nemovitého i movitého, a to lze zajistit např. jeho prodejem, případně zákonným ošetřením archiválií historické a kulturní hodnoty.

5. agenturní servis má jinak smysl především pro podnikatelské zájmy médií (novin), kde není z hlediska zájmu veřejnosti nezbytné, aby stát některé subjekty této volné soutěže dotoval prostřednictvím podpory ČTK.

6. argument, že ČTK dotují příjmy od České televize a Českého rozhlasu, mi přijde demagogický, a hned bych mohl říct, že tyto instituce dotují veškeré dodavatele služeb.

7. v komentáři pod článkem Radima Hrehy zaznělo doporučení, že by ČTK měla zveřejnit částky, které Česká televize a Český rozhlas platí. To by bohužel bylo z obchodního hlediska špatně, protože cenové politika ČTK a agenturního podnikání vůbec stojí na smluvní ceně dojednané individuálně a principiálně závislé na síle a velikosti působení odběratele a podílu agentury na jeho zisku. A tak by zveřejnění těchto cen, poškodilo obchodní vyjednávací pozici ČTK.

8. to, že nekompetentní rada svým rozhodováním může zpochybnit důvěryhodnost ČTK, si Radim Hreha zažil na vlastní kůži, když ho jmenovala/odvolala do/z funkce, což dodnes vyvolává pochybnosti nejen o radě ale o celé instituci (viz např. většina článků na dané téma na webu Česká média)

9. Slovenský příklad je krásnou ukázkou toho, kdy politický vliv v 90. letech za vlády Vladimíra Mečiara znevěrohodnil slovenskou státní agenturu TASR natolik, že alternativní SITA získala mnoho zákazníků, kteří TASRu nevěřili. V ČR pak ČTK po výměně posledního politického ředitele Tomáše Kopřivy z ODS za četkaře Milana Stibrala a díky zřeknutí se dotací zůstala nezávislou a pro média důvěryhodnou a v konkurenčním boji s ČTA/ČTI uspěla díky kvalitnějšímu servisu.
Vím o čem píšu, protože jsem jednak v roce 1992 po volbách směřujících k rozdělení Československa jel do Bratislavy založit pobočku ČTK nezávislou na  oddělující se slovenské části ČSTK a slovenská část ČSTK se pak transformovala na státní TASR.
A pak jsem v letech 1993 až 1999 pomáhal s transformací ČTK v nezávislou agenturu jako šéf domácí redakce a zažil si na vlastní kůži tvrdý konkurenční boj se soukromou agenturou ČTA/ČTI, při které jsem ke konci mj. musel odmítnout nabídku, kdy mě chtěla konkurence přeplatit. Tehdy šlo skutečně podle mých osobních zážitků jen a jen o nezávislou zpravodajskou práci s čistou podnikatelskou motivací zjevně na obou stranách.

Jistě je zajímavé se zamyslet, proč Honza Stejskal vystoupil s tímto názorem v televizi, ... jistě může to být nějaký lakmusový papírek a kolegiální objednávka, ale také to může být úplně prosté. Prostě si v TV zvolili téma k termínu změny ředitele (Milana Stibrala střídá 1. června jeho dosavadní náměstek Jiří Majstr), a protože nikdo z vedení nechtěl, tak Honzu televizáci přemluvili, aby jim tam o tom přišel něco říct ... jak to často bývá se skutečným pozadím řady konspiračních teorií...

Zdroje:

Radim Hreha: Rada ČTK prý kompromituje zpravodajství „Četky“...